Kryl se dnes stává zřetelným důkazem, že žádná nastupující ani stávající totalitní moc nemá ráda kritické ohlasy. Veřejně pohrdal zaprodanými novináři a demagogickými médii. Svého času i Svobodnou Evropu označil za již nesvobodnou a dal v ní výpověď.
Osobně to komentoval: "Politika rozhlasu začala být dost jednostranně prohradní a slova na kritiku nezbývalo – takže jsem se posléze rozcházel s ... řekněme vysílací linií svých nadřízených."
Za to byl kádrován hůř jak za bolševika. Když chtěl získat platné české doklady, chtěli po něm, aby prokázal nepřetržitý trvalý pobyt na území republiky a jeho nepohodlnost mu média dávala znát. I po letech nebyla ochotna Mlada Fronta Dnes otisknout článek k výročí úmrtí, protože, podle jejich sdělení, patří oslavné články tramských písničkářů do placené rubriky.

„Městem nezní hymna. Národ místo nářku v zástupu zpívá, jda si pro bolestné, a v rohu zbrojnoš tluče květinářku: neb v této zemi - jsou i květy trestné...“