„Naše věda není nic jiného než kuchařská kniha, o jejíž ortodoxní teorii vaření není nikomu dovoleno pochybovat, a seznam receptů, ke kterým se smí něco přidat jen se svolením vrchního kuchaře. Tím vrchním kuchařem jsem teď já. Ale kdysi jsem byl zvědavým mladým kuchtíkem. Začal jsem vařit tak trochu po svém. Bylo to neortodoxní vaření, nedovolené vaření. Vlastně kousíček opravdové vědy.“
Aldoux Huxley, Konec civilizace

Souvislosti

JAK STATEČNÁ JE NAŠE ZELENÁ PIONÝRKA GRETA

Být celebrita v tak mladém věku, je strašná životní zkouška. Horší je být dětská herecká celebrita. Dětská politická celebrita, tak to tu ještě nebylo.
Copak se asi s Gretou Thunbergovou stane za pár let? Gusta Fučíková? Ptá se spisovatel Ondřej Neff ZDE
Nabízíme poetické řešení.
PIONÝRKA GRETA
Greta naklonila svou hlavičku nad zeleným pionýrským šátkem a pak jasným pohledem spočine na modravých dálkách, kde v šiku na planetu útočí ty zlé, neduživé, molekuly ceodvě.
Posmutněla. Důvěrně se nakloní a vypravuje.
Vypravuje o své rodné globální straně,
o dvanácti posledních letech,
o pionýrském oddíle piár soudruhů,
o době, kdy blbci padali z nebe,
vzpomíná na soudruhy, v jejichž objetí vřelém
nachází ideovou pravdu jedinou.
Je statečná ta naše pionýrka Greta,
ta naše nová Gusta Fučíková.

VLASTIMIL VONDRUŠKA O SMYSLU HISTORIE

V různých obdobích svého života jsem měl různé literární vzory. Od Ferdy Mravence přes Timura a jeho partu až k Vinnetouovi a Dannymu Smiřickému. Ale literatura je jen literatura a mým skutečným životním vzorem se stal můj tchán, který je už bohužel mrtvý.
A myslím si, že každý by měl hledat vzory spíše mezi svými blízkými, protože každý, ať chceme nebo ne, si neseme otisky jejich osobností. A i v tom vidím obrovský smysl historie, protože jako národ si neseme ve všem, co děláme, otisky našich předků. Těch skutečných, ne těch literárních.
A pokud na své dějiny zapomeneme, pak ztratíme cestu k pochopení dneška a sebe samotných.
Vlastimil Vondruška, spisovatel a historik