A+ A A-

Vzpoura strašidel, šílené dobrodružsví na úplně normálním zámku

vzpoura_strasidelCo se stane, když vezmeme jeden poklidný zámek s kastelánem Pivoňkou, kočkou Matyldou a rodinkou duchů, znásobíme ho vzteklým bývalým matematikem Buštou, který ve strašidla nevěří, vydělíme pořádným průšvihem, přičteme jedno malé vykoupání v rybníce, v němž si klidně krauluje velký fialový klobouk, odmocníme přísnou ministerskou kontrolou pro potírání nadpřirozených jevů, přidáme jednu lásku na druhou a to celé umocníme pořádnou dávkou legrace? Nevíte? Stačí přidat Vemte dvě užovky, jeden tajemný pergamen a pět řízků na svačinu a vyjde nám Vzpoura strašidel!

Jiří Holub (*1975)
Vystudoval Hotelovou školu a školu cestovního ruchu v Žatci. Magisterský titul získal na Literární akademii Josefa Škvoreckého v Praze. Studoval u Daniely Fischerové, Ivony Březinové a Arnošta Goldflama.
Inspiraci čerpá z předchozích i současných zaměstnání – byl prodavačem, hlídačem, průvodcem, moderátorem v rozhlase, instruktorem přechodu přes žhavé uhlíky, kuchařem, cestovatelem, recepčním a nyní je kastelánem na zámku Hrubý Rohozec a v zimním období trávívá pracovní dovolené v Latinské Americe a Africe, kde pracuje pro cestovní kancelář.
Je spoluautorem úspěšných knih pro děti a mládež Zuby nehty, Tisíc jizev, Ruce vzhůru a autorem titulu Kolik váží Matylda.


Luděk Bárta (*1960)
Vystudoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze, ateliér filmové a televizní grafiky u profesora Miloslava Jágra. Během studia vytvořil film Tom je… a absolvoval filmem Ostrov 90.
Od devadesátých let minulého století je vyznavačem svobodného povolání. Pracoval většinou v reklamě, zabýval se designem novin a časopisů (MF Dnes, Profit, Země pohádek, Sanquis…), vytvářel knižní (pro nakladatelství Albatros, Listen, Fragment, Mladá fronta…) a časopisecké ilustrace (Mateřídouška, Vlastní cestou, Země pohádek…), vypracovával výtvarné návrhy a scénáře animovaných filmů či reklamních spotů (Březen – měsíc internetu…). Je autorem výtvarných návrhů večerníčku Čaroděj z nafukovacího stromu.
Pro nakladatelský dům XYZ ilustroval tituly Amatéři aneb Jak svět přichází o básníky a Metráček, které obě vyšly v roce 2010.
www.elbarta.cz

barta_vzpoura_strasidelUkázka z knihy:

Jednou, bylo to tuším v úterý, dorazil k zámku objednaný zájezd bývalých učitelů v důchodu.
Pivoňka jako obvykle prodal skupině vstupenky, kus po třiceti korunách, pak popadl ohromný svazek klíčů a vydal se ve společnosti kulhajících a belhajících se někdejších kantorů po zámeckých schodech do prvního
patra, kde zahájili svou prohlídku.
Ale znáte učitele, ať už jsou v penzi, nebo ne! Neustále jim vadilo, že Pivoňka nepostojí na jednom místě, nemá nohy u sebe a ruce vzorně za zády, a místo toho jimi rozhazuje jako by byl nějaký větrný mlýn!
Nejvíc ze všeho je ale urážely jeho baletní botky. To je přece pro chlapa nepřípustné. A v tomhle věku snad už i zakázané!
Skupinu vedl samozvaný organizátor Bušta Jaroslav, dříve učitel matematiky a fyziky. A právě on odstartoval celý kolotoč událostí, ke kterým se postupně dostaneme!
„No to je nehoráznost! To je čisté urážení!“ začal křičet matematik Bušta, když se poprvé otevřela křídla zámeckých dveří bez jakékoliv pomoci nebo dotyku. „Takhle si ze starých lidí tropit šašky, že se nestydíte!“
Stoleček, který se právě chystal přeletět místnost, zůstal zaraženě viset v prostoru. Bušta vztekle pokračoval.
„Škandál!“ křičel na stoleček a začal do něj mydlit holí, o kterou se až doteď pouze opíral.
„Okamžitě toho nechte. Nesnažte se mezi námi vyvolat pocit nadpřirozena, které, jak všichni dobře víme, neexistuje!“
Otočil se na ostatní: „Nadpřirozeno se nedá vysvětlit ani spočítat. A co je nepočitatelné, to není!“
„Tak tedy moment!“ zahřmělo najednou za Buštou a stolek s třísknutím vztekle přistál zpátky na zemi.
Vedle něj se zničehonic zhmotnil tlustý kníratý duch Edmund. „Takže já podle vašeho tvrzení neexistuju?“
„Íííííííííííííí,“ zakvílely vystrašené babky a schovaly se za kabelky. Některé se začaly křižovat, jedna dokonce tak vehementně, že se málem omylem ukřižovala.
„Íííííííííí,“ ječely sborem pořád dokola.
Znáte ženské. Ječí, už když někde v koutě zahlédnou centimetrového pavouka, natož když spatří ducha Edmundových rozměrů. Ne tak ale emeritní učitel Bušta.
„Přece tomu nebudete věřit!“ snažil se překřičet a uklidnit řvoucí babky.
Pak se otočil na Edmunda: „Vy – vy jeden. Nejste nic než jen prachobyčejná projekce. Světla lom!“
Pak se zase rychle obrátil na kastelána Pivoňku.
„Jestli toho ihned nenecháte, bude vás to setsakramentsky mrzet! Mám totiž známosti. A to velmi vysoko,“ dodal výhružným hlasem.
„Ale já nic…,“ chtěl se hájit Pivoňka, jenže Edmund mu nedal žádnou šanci.
„Tak já jsem jen lom světla jakýsi? Nějaká hmota, ďáblem posedlá?“ zahřměl a vrhl se po matematikovi na odpočinku.
Teď teprve začala pořádná mela! Vyděšení učitelé se rozprchli po celé místnosti a začali zmatkovat. Snažili se schovat před tím nepočitatelným a neexistujícím přízrakem, kam se jen dalo – za závěs, pod stůl, nebo třeba i do šuplíku, což se povedlo jen jedné maličké učitelce vlastivědy, a to jen proto, že doma tajně cvičila podle brožurky Hadí ženou v každém věku.
Místností se ozýval jekot a všude bylo vidět jen změť rukou, nohou, vyplivnutých zubních protéz, klobouků a hůlek, mezi nimiž byly dokonce i jedny čínské, jídelní.
Uprostřed toho všeho chaosu stál jako socha bývalý matematik Bušta se vzdorovitě vysunutou bradou a vyhrnoval si rukávy košile, aby byl připraven k boji s temnou silou.
„Tak jen pojď, ty nepočitatelný zjeve!“ zamračil se na Edmunda. „Já ti to teď spočítám!“
„Edmunde, nedělej to! Nenech se vyprovokovat…,“ ozvalo se několikahlasně.
Kousek od Pivoňky se náhle zjevila nějaká průzračná žena a za ruku držela chichotající se zlomyslné dítě. To se přízračné ženě vytrhlo a proběhlo učitelem Buštou.
„Jen do něj, otče! Ukaž mu, zač je toho koleno!“ ječelo a tleskalo.
„Loket!“ opravila ho právě kolem probíhající bývalá učitelka českého jazyka maskovaná za lampu, jejíž stínidlo si nasadila na hlavu ve snaze dostat se nenápadně ven. Ale bohužel pro ni ji deformace z povolání zradila. Nemohla prostě nechat plavat chybu, kterou dítě v ustáleném rčení udělalo.
Božetěch, tak se vzteklý duch dítěte jmenoval, se na babku otočil.
„Mně nebude radit nějaká – lampa!“ zavrčel a snažil se učitelku zapojit do zásuvky se slovy, že si na ni pěkně posvítí.
Přízrak ženy se snažil zachránit situaci omluvami, ale pobíhající lidská stvoření tím akorát ještě víc vystrašil. Pivoňka se zhroutil na dřevěnou podlahu a raději si zakryl oči.
Duch Edmund jako by nic z toho neslyšel. Před očima měl jen pomstu. Přiskočil k učiteli a použil všechnu sílu a soustředění, aby zhmotnil ruce. Do nich pak popadl ječícího dědka, kterému konečně došlo, že zjev nezjev, tenhle je prostě až moc skutečný, a za chechotu svého syna Božetěcha vyhodil matematika Buštu otevřeným oknem ven.
Za moment se ozvalo žblunknutí, to jak tělo dopadlo do vody, která byla naštěstí kolem celého zámku.
„Tak, je tu někdo další, kdo si myslí, že já nejsem?“ podíval se po místnosti, ale ta už byla tichá a prázdná.
Učitelé na nic nečekali a vybíhali po jednom či po skupinkách, vzájemně se podpírajíce, ze zámku.
V místnosti zůstal jen Edmund, jeho žena Eulálie a zlomyslný spratek Božetěch.
A kastelán Pivoňka, samozřejmě.
„Nechci vidět, jak tohle skončí!“ hořekoval a samou nervozitou začal poskakovat z místa na místo.

Komentáře  

# Jana Semelková 2010-10-22
dotisk oblíbené knížky Jirky Holuba už je na světě - opět seženete knížku u všech dobrých knihkupců. Redakce NAKLADATELSTVÍ XYZ
Citovat
# Věra 2010-10-10
Dobrý den,
doporučuji jako společnou četbu pro třetí a čtvrtou třídu - začali jsme s žáky číst a nevyrušují dokonce ani kluci. Prostě, prima knížka pro kluky a holky - baví nás skutečně všechny :-). Jiří Holub prostě umí. Věra Matoušková
Citovat
# Hanka 2010-09-23
Četla jsem synům před spaním, mám pocit, že jsem se bavila víc, než oni. Starší - druhák, se pak rozhodl, že si knížku přečte sám, beze mne. Jirko, děkujeme. Hanka
Citovat
# LI 2010-09-18
ať se nikdo nezlobí, ale že by to byl takový zázrak bych neřekl. Ukázka sama napoví
Citovat
# ivana kadlecová 2010-09-17
děkuji za upozornění na tuto knihu, nedávno jsme ji koupila (lákavý obal) a přečetla jedním dechem. Velmi vtipné dílo, přenádherné obrázky, obojí ve vyvážené míře. Zajímalo by mě, zda se připravuje naznačené pokračování?
Citovat
# Jana Semelková 2010-09-19
Dobrý den,pokračování se zetím nepíše, ale nikdy neříkáme nikdy... Záleží jen a jen na čtenářích :-). V každém případě Vám můžu slíbit výtečný horor od Jirky Holuba v přip¨ravovaném souboru hororu Noční můry nespí, který vyjde v prvním čtvrtletí roku 2011. Jana Semelková
Citovat