A+ A A-

Kolaps a regenerace civilizaci a kultur

kolaps civilizaciŽijeme v době, kdy se zcela zásadním způsobem mění myšlení o fungování společnosti, které zachováváme po celá staletí. Uměle vytvořená věda ekonomie, jež se stala jakousi novodobou modlou a hnací silou civilizace, totálně selhává, protože lidé, kteří ji propagují nepochopili, že nemůže fungovat stejně jako věda přírodní. Protože nepochopili, že každá technologická a civilizační úroveň vyžaduje zcela nové kolektivní myšlení.

O tom, co se principiálně ve společnosti děje, nám do velké míry může pomoci i historie.
Zkoumání důvodů vzestupu a pádu civilizacací nás upozorňuje na opakované chyby vzniku kolapsů a také na možnosti, jak se jím vyhnout. A protože hlavním znakem vývoje lidského společenství není jen schopnost přenášet naučené informace z generace na generaci, ale bohužel i generační zapomínání, je nutné se těmto poznatkům věnovat mnohem zodpovědnějí než v minulosti.

Další civilizační kolaps je totiž na spadnutí. Tentokrát proto, že totálně selhala smyšlenka o lidském chování, jež funguje na základě matematicko-ekonomických vzorců, neustálého růstu, touze po individuálním a materiálním úspěchu, jakožto hlavním rysem hodnocení jedntolivce.

Svůj pohled na dnešní situaci v souvilosti s historickými objevy v Egyptě přednáší prof. Miroslav Bárta z UK Praha.

Miroslav Bárta - Egyptolog
Český egyptolog a archeolog, profesor egyptologie na Univerzitě Karlově v Praze. Vede české výzkumy v Egyptě a Súdánu. Mezi jeho hlavní odborné zájmy patří studium Egypta v průběhu 3. tis. př. Kr., aplikace přírodních věd v egyptologii, studium staroegyptské pouště a studium civilizačních kolapsů. Autor mnoha českých i cizojazyčných monografií, editor (spolu s M. Kovářem) kompendia na téma kolapsů společností minulých a současných. V Egyptě pracuje 20 let

Kniha: Kolaps a regenerace, cesty civilizaci a  kultur
Publikace představuje pohled třiatřiceti autorů – akademiků, humanitních vědců, přírodovědců a ekonomů – na aktuálně velmi živý pojem „kolaps“, a to z jak z hlediska současného (dotýká se např. bankovní krize), tak historického.
Nesporným přínosem je ve všech případech aktualizovaný přístup autorů ke krizovým momentům v dějinách velkých civilizací (staroegyptské, čínské, římské ap.) nebo říší (např. britského impéria ap.). Nemenší podíl tvoří kapitoly z dějin českých zemí (zejména husitství, pobělohorské společenské klima a kromě dalších i popis rozpadu Československa), ale také pojednání týkající se přírodních katastrof (dávná zemětřesení, nedávné záplavy) či stručný, zato však originální popis nezvratných změn životního prostředí na Mostecku. Publikace je bohatě ilustrována, vybavena mapami a přehlednými grafy s aktualizovanými daty.

Kolaps a regenerace, cesty civilizaci a  kultur | Bárta Miroslav | Akademia, 2012

Komentáře  

# JAn 2017-01-13
Pro žádnou zemi není bez zcela rizika pracovat pro cizí zemi a trvale jí vyplácet velkou část své produkce ve formě dividend či nájmů. Aby takový systém mohl fungovat - samozřejmě jen do určité míry - , je často třeba, aby ho doprovázely vztahy politické dominance, jak tomu bylo v případě kolonialismu, kdy Evropě patřila velká část zbytku světa.“ (Thomas Piketty: Kapitál v 21. století)
Citovat
# Ludvík 2015-02-13
Vzdejme su už konečně ideje, že lidské dějiny mají smysl. Ani ve starobylém pohanském světě, ani v žádné jiné kultuře se jim
dalekosáhlá důležitost nepřipisovala: v Řecku a Římě to byly série přirozených cyklů růstu a úpadku, v Indii nekonečně se opakující kolektivní sen. Myšlenka, že dějiny musí dávat smysl, je křesťanský předsudek. Věříte-li, že lidé jsou zvířata, nemůže taková věc jako lidská histo­ rie existovat, jsou jen životy jednotlivých lidí. Mluvíme-li o historii lidského druhu, je to pouze proto, abychom označili nepoznatelnost souhrnu těchto životů. Jako u ostatních zvířat jsou některé životy šťastné, jiné ubohé, žádný z nich nemá smysl, který by ho přesahoval.
Citovat
# Michal Koutný 2014-10-29
Osobně shledávám, že jsme na podobné trajektorii se starým Římem. Pohlédněme jen na vnější shodné znaky : pro lid má význam ne práce, ale chléb a hry; ty práce, kterých se štítí občané zadáváme lidem, kteří se přistěhovali z méně rozvinutých krajin, kvete korupce, bují byrokracie, rodina ztrácí postavení na úkor homosexuálů, množství peněz se vyplýtvává na stavbu a zhotovení pochybných projektů a památníků, celebritami se stávají herci a zpěváci, barbaři (islám) jsou za branami. Jen ten kůň („Incitatus“ se jmenoval) v Senátu chybí, ačkoliv o tom se dá jistě s úspěchem pochybovat. Nu hotový starý Řím.
Citovat
# John 2014-03-17
Nová studie, kterou financovalo Goddardovo středisko pro vesmírné lety organizace NASA, varuje, že globální průmyslová civilizace by se v nadcházejících destiletích mohla úplně rozložit v důsledku neudržitelného vyčerpání přírodních zdrojů a stále nerovnějšímu přerozdělování bohatství.
Studie dokazuje na příkladech z historie, že proces vzniku a rozkladu civilizací je v lidských dějinách pravidelným cyklem. Případy, kdy došlo k vážnému rozkladu civilizace v důsledku jejího náhlého kolapsu - který trval dlouhá staletí - jsou relativně časté.
www.theguardian.com/environment/earth-insight/2014/mar/14/nasa-civilisation-irreversible-collapse-study-scientists
Citovat
# JAn 2014-01-09
Kolaps, Diamond Jared, edice Galileo
Džunglí zarostlé zříceniny chrámů Angkor Vatu či měst Mayů varují: Nemohlo by se to stát také nám? V této knize autor – jehož předcházející dílo Osudy lidských společností. Střelné zbraně, choroboplodné zárodky a ocel v historii (česky 2000), odměněné Pulitzerovou cenou, zrevolucionalizovalo pohled na historii – zkoumá podíl využívání a zneužívání životního prostředí na velkých kolapsech společností. Od Anasazijů v Severní Americe přes Vikingy v Grónsku až po moderní Montanu. Kombinací nejnovějších vědeckých poznatků a historické perspektivy odkrývá základní vzorec environmentální katastrofy, avšak nabízí i naději.
Citovat
# John 2014-01-07
Většina civilizací má společné to, jakým způsobem dosahují svých vrcholů, i to, jak po nich následují propady. Vzestupy a pády, ne kolaps. Základních principů jsme se již dotkli na počátku rozhovoru. Na tomto místě bych chtěl pouze připomenout, že mechanismy náboženských konfliktů, masové migrace, války mezi etniky, adaptace na klimatické změny, role přelomových technologických vynálezů (ať už to byl vynález studny, parostroje nebo atomové elektrárny), přírodních katastrof, pandemických nemocí nebo inflací jsou velmi staré fenomény, jejichž anatomie je známa. Pokud poznáme detailně jejich anatomii, usnadníme si naši vlastní cestu. V tomto ohledu hraje archeologie a historie strategickou úlohu (Miroslav Bárta)
Citovat
# Pavel Kubeš 2013-08-02
Zajímavé a poučné čtení. Díky za tip!
Citovat
# Rudolf 2012-11-13
Už v 19. století bědovali v Anglii aristokraté, že se Anglie počínšťuje. Čínský superstabilní systém nebyl založen na privilegiích ani na moci peněz, s čímž my v Evropě nemáme naprosto žádnou zkušenost a proto jsme ani krátkodobě neudrželi stabilni systém zvaný kapitalismus. Těch pár desítel let podovodného zvyšování životní úrovně se nakonec odrazli v jeho prudkém pádu a beznaději. To bude kolaps evropske civlizace.
Citovat