A+ A A-

Svět knihy 2017 očima Západočecha Ivo Fencla

svet knihy vchod

Za píšící Západočechy, mezi které se počítám, vpadlo roku 2017 na Svět knihy minimálně sedm es. Ivo Hucl, Václav Gruber (s chotí Alenou), Tamara Kopřivová, Vlasta Toman (ale žije v Praze), Jitka Prokšová, já a Daniela Kovářová. Ta mě taky - hned ráno v sobotu 13. 5. - seznámila (hned po svém pořadu) s Uzlem.

Tedy (a promiňte) s dr. Radimem Uzlem, i vepsal jsem mu do své novinky Lektorka z galerie na rohu věnování „s díky za radu,“ a až po pauze jsem rádoby vtipně dodal „Čekám.“ „Na radu?“ „Já bych těch rad potřeboval,“ ujelo mi, ale vždy přeháním.
Můj nakladatel bohužel trávil ty dny v Číně (jako i nejbohatší Čech Petr Kellner či Miloš Zeman), ale šlo prý o náhodu, řekl mi. Okupoval jsem v jeho nepřítomnosti stánek NAVY asi až moc, neboť má autogramiáda byla v programu jen mezi 11.15 a 11.45.

Sám jsem si, pravda, tu půlhodinu stanovil a snil: Kdo přijde? Prvá se vynořila Martina Košanová ze Studijní a vědecké knihovny v Plzni, to jsem měl opravdu radost...
Nakladatelství NAVA, jen dodám, věnovalo po recenzním výtisku Lektorky Františce Vrbenské, ale i Vojtěchu Němcovi. Zrovna předtím mi dotyčný představil hezkou dívku a jelikož jsem oplýval vřelou náladou, sdělil jsem dotyčné na rozloučenou s jistou vášní: „Do čtrnácti dnů, to prorokuji, se vy dva rozejdete. Jak totiž lze chodit s kritikem? To nejde!“
Byl to, jak doufám, jen fórek.

Další Západočech, básník Ivo Hucl (který mi kdysi takřka sbalil mladší sestru) vedl zrovinka tou dobou ve veletržním lapidáriu dialog s čínským autorem Liao I-wuem a já jsem pak zase besedoval v Literární kavárně skoro hodinu s Petrem Bílkem, Janem Štolbou, Vladimírem Křivánkem a Miroslavem Pavlem z Literárek, do nichž v posledních letech píšu tak pilně, že mne i Jitku P. pustili ráno do areálu zdarma. A co ještě jsme uzřeli a zaslechli?

Třeba hned vedle Literární kavárny zrovna vystupovali Kaiser a Vokatá. O kus dál zase Žbirka. Inu, a to sami víte, knižní veletrhy dávno nedělají jen psavci - a koupil jsem si také dvě empétrojky, na nichž právě Kaiser mluví snad každou postavu Švejka jiným hlasem, a přibral (cenou věnčený) nosič 5x Tom Ripley alias adaptaci románů, jež s výjimkou prvého česky nikdy nevyšly.

Co víc, mám dík Olympii i nový sborník o Foglarovi (S Jestřábem v srdci) a dík nakladateli Vybíralovi vlastním zrovna tak první samostatné vydání Součkových komiksů Desetioký/Kraken. Lze ho získat ve fascinujícím formátu a právě tak obří ty kultovní příběhy kdysi kreslil geniální Milan Ressel. Ten dokonce přijel. Krátce jsem s ním hovořil.
A poslední přehršle postřehů?

Setkal jsem se třeba i s Pavlem Vespalcem, předsedou Čapkovy společnosti, zatímco Stingl mi množná navždy unikl; vynořil se tu teprve v neděli.
Zato skvělý Jan Lukavec mě sám vyhledal u stánku Literárek. Bezvadný člověk, mám všechny jeho knihy a většinou o nich taky píšu.

A Václav Klaus?
Když podepisoval novou svou knihu Neškodí oteplování, ale boj s ním, sice vygeneroval frontu, x-krát delší se ale táhla na Svěráka.

A předloha titulní hrdinky mé (modré) knihy? Žije v Plzni, a když jsem se jí už jen pár dnů před Festivalem v tramvaji přeptal (na oko ledabyle): „Pojedete?“, vrtěla hlavou. „A jsem v Lektorce idealizovaná,“ mýlí se.
Viz: Lektorka z galerie na rohu Ivo Fencla. Magické vyprávění milovníka galerie

OBRAŤE LIST A ČTĚTE DÁL... Fencl Ivo Svět knihy

Přidejte informaci k článku

Bezpečnostní kód
Obnovit